Origami - japonske stripky a skladacky

Japonsko je zemi plne predstirajicich workoholiku, vyznavacu alkoholu a latentnich rasistu. Takze se tam my prumerni Ceskove musime preci citit jako doma. A co si budeme povidat, pro mne je to jedna z nejlepsich destinaci z cele Asie. Jakmile z cloveka vyprcha veskery ten dobrodruzny pocit plny exotiky po nejakem tom x-tem vypadu smer Thailandy, Vietnamy a podobne zeme regionu. Zazil si dost Cinanu behem cestovani a Indu behem prace, Nippon je nejen coby nahanec leteckych mili jasnou volbou. Z osy zla Berlin - Rim - Tokyo mi zbyvalo navstivit uz jen to posledni mesto a jak se rika u vsech vyznavacu Pocket Monsters™ "Gotta Cath 'em All!".

Stripek #1 Tokyo

I kdyz Tokyo neni uplne trikrat zajimave mesto, jestli nejaka metropole zaslouzi alespon ze slusnosti navstivit, tak uz jen kvuli tomu, kolikrat bylo zniceno ve vsech tech mangach a filmech. Ano! Mluvim na tebe Godzillo! Akiro! Jyako! a vam podobni. Jestli nekdo rika, ze Japonsko je drahe, tak si pak nedokazu vysvetlit, proc jsme cely tyden bydleli v Asakusa pres AirBnB za mene, nez si mimo sezonu dokazete zamluvit penzion v Krumlove. A jestli chcete mit vsude stejne daleko, tak je to prave ta poklidna ctvrt, kde se muzete prevleci za turistu a podnikat poznavaci vypady do okoli.

Jakmile jsme se s kumpanem zabydleli, vyrazili jsme smerem Sensoji temple, protoze si muzete byt jisti, ze kde pres den zakopavate o davy lidi, tak mate vecer volne pole pusobnosti. Projit si celou oblast nezabere tolik, ale jakmile vase oko zahledne napis A.S.A.B. (Asakusa Beer Bar), tak jde kultura stranou a nastupuje pivni kultura. Vzhledem k tomu, ze je v Japanu vseobecne malo mista, je castym jevem, ze byvaji hospody ve vyssich patrech domu. Stejne tak Karaoke nebo restaurace. Jakmile clove akceptuje tuto zivotni pravdu, uz vas nemuze prekvapit, ze vystoupite v patem patre z vytahu nekomu rovnou do obyvaku a on je to BBQ bar.

Zpet ale k A.S.A.B.u: Tokyo je castou destinaci pro native speaking turisty, takze jakmile se bavite u pateho piva supertajnym jazykem, kteremu nikdo nerozumi (Cesky), pritahnete pozornost prinejmensim barmana. At uz vykonem, nebo tim jazykem. O necelou hodinu pozdeji jsme jiz v bujare zabave s mistnimi casto slyseli "Na zdravi" kontrovane nasim "Kanpai". A za dalsi hodinu se nevim proc mistni dozadovali, abychom si vyhrnuli nohavici ke kolenu, protoze potrebovali rozklicovat ten mytus a poveru, ze evropane maji hebke chlupy na nohou!

Slovanske narody jsou v Japonsku zastoupeny vice nez dostatecne. 

Dokonce i s odkazem na zlateho Jardu z Nagano 98!

Jeste k tem hospodam. V Jp se vazne pije. Kazdy den. Kdyz totiz dojizdite na deset hodin predstirat praci, protoze samozrejme jako salaryman musite v kancelari travit more casu, nestihate uz teplou veceri doma a radeji se kolegy nebo obchodnimi partnery socializujete a zbavujete stresu. Reklama na pivo je tam vsude. Nezridka potkavate lidi v obleku dobihajici posledni metro, aby se jeli na par hodin vyspat a dalsi den zacali to same kolo odznovu.

Sice se vsude kouri, ale v zeme vychazejiciho slunce uz je tak daleko v budoucnosti, ze diky pokrocile vzduchotechnice vam oblek nebo teplakovka rozhodne nenacichne. A jazz? Ten tu hraji i na toaletach v obchodacich. Japonsko by krome sushi melo vazne vyvazet do Evropy i hudebni vkus.

Sensoji v noci - prazdno

Sensoji pres den - plno

Thailand II - Kazdy by chtel vypadat jak Angelina Jolie (tetovani 1)

To uz jsem slysel snad tisickrat.

- Je! Ty mas tetovani?

- Tetovani lide patri do kriminalu!

- Co to je? Recept na Pad Thai chicken s nudlemi?

Verte mi, vim ze mam tetovani. A vim to uz docela dlouho. Jedna z veci asi proc zustavam porad zatrestdoma je, ze jen co vyjedu ven, necham se potetovat a pak uz mne ceka zivotni draha nejakeho rabijata nebo zlodeje RVHP tasek (RanoVyjeduHovnoPrivezu) nebohych duchodkyn.

Tenkrat v 2011 jsem mel predstavu, ze uz si neco z ty thajsky kultury musim domu privezt. Verte tomu, ze nenajdete thajce, ktery se venuje boxu nebo vlastne ani nemusi a ma na sobe Yant Tattoo. Pomohla mi tak trochu nahoda, protoze mistnacky jsem umel leda tak podekovat a prifaril jsem se ke skupince mladyho Avisona (synovec od Dannyho), ktery planoval takovy drobny vypad do BKK. Docela dobry vykon, co se domluvy dotyka, protoze tenkrat nas s Petrem meli vsichni v kempu za pekny magory, co vsem rikali, ze jsou z Bazingastanu, coz je na sever od Norska. 

Plan byl jednoduchy, jelikoz Harlee umel plynne mistnacky, dopravit se autobusem do BKK, tam nam vyhada odvoz taxikem az k chramu, nechame se potetovat a zpet na ostrov. Ano, obcas thajci litaji letadlem, ze bych to snad i pristal lip ja (kumpan Pilot, mne to jednou ukazal na trenazeru a jednou jsem s nama malem spadnul s malym osobnim letadlem), ale jako ridici jsou jeste horsi nez kdyz jsem se tenkrat snazil dopravit busem do Rumunska, takze uz nikdy!

Thajsky autobusy jsou super prostorny a kdyz je nejhur a clovek chce risknout spanek, tak si muze sedacku dat skoro do vodorovne polohy a porad ma misto na nohy, a to jsem nejprumernejsi clovek v Cechach se svymi 183 (narodni prumer z roku 2011 je snad 180cm). Skupina 4 statecnych byla Harlee, Pavouk, Talos a ja. Pavouk je nejakej kanadskej indos, ale jelikoz mam vazne spatny mozek na jmena, tak i australanovi rikam Talos, protoze ma italsky predky, i kdyz zije v Sydney. Tenkrat jsem s sebou tahnul pravdepodobne jen telefon, tak fotky vypadaji ruzne, ale cesta pro mne nebyla jednoducha. V autobuse ani v letadle neumim spat. Na to, jak jsem prospal skoro celou stredni mi to strach nedovolil.

Autobusaci jsou tam vazne silenci. Kdyz jsem vlezl na autobusovy hajzly, tak jsem si rikal, proc sakra maji tady vsude ty madla jak podle nejakyho bezbarierovyho ISO. Po sesti hodinach, kdy ridic misty jednim kolem ve srazu nebo v protismeru, podle toho, jak se mu to hodilo vic, tam bylo na podlaze "vody" tolik, ze nebyt zvyseneho prahu, tak to vyteka na plosinu. Jak vim, ze to nebyla voda? No nejsem zrovna detektiv, ale jelikoz jedina tekutina na splachovani co pripominalo vodu, byla v petkach, tak asi nebudu daleko od pravdy. Po dvanacti hodinach jsme vycerpani dorazili v rannich hodinach do BKK, zatimco mistnaci se pomalu rozutikavali po meste, my se chystali na dalsi hodinovou cestu do chramu, kde jsme se meli nechat tetovat. Ne zadnym strojkem, ale dlouhou jehlou, aka tradicni bamboo tattoo. Harlee uz to znal, ale pro mne, Pavouka a Talose to byl uplne novy zazitek. Ale o tom az priste.

Moje asi jedina fotka autobusu. Ty mrchy jezdi rychle.

Zrovna nahodou to prvotni tetovani videt neni, to uplne napravo. Takhle uz vypada druha terace.

Harlee jednu chvili trenoval s Buakaw por Pramuk

Pavouk vysileny cestou zabral. Ale jen co se probral, probudil se v nem pravy obchodnik.

Palac v BKK.

Doprava a mistnaci. Nikdo se s nicim nemaze.

Thailand I - Dannyho kemp a thajska nenazranost

Uz nejsem takovy dobrodruh. Tedy vlastne jsem, ale nejak tak si to nechavam pro sebe. Sice rad objevuju nova mista, ale na druhou stranu obcas natolik zpohodlnim, ze mnohdy se vydavam jen tam, kde uz to znam. A nebo jsem autista v rozpuku.

Do Thailandu jsem zacal jezdit jeste jako 72. kilovy mladik v dobe, kdy mi jeste nevadilo dostavat rany do hlavy a venoval se rekreacne jejich narodnimu sportu. V tom je zrovna Siam nejlepsi, v nedeli v dobe obeda misto Otazek Vaclava Moravce vidite dva mistnaky, jak se snazi lokty a koleny stat slavnymi a vubec vas to nerozrusuje, kdyz do sebe cpete Pad Thai extra egg podporene tim, ze vubec nevite, co se vam snazi sportovni komentator sdelit. Mnohem ferovejsi souboj nez politicka debata. 

Ceho je v Thailandu jeste vic nez  poulicnich psu jsou Thaiboxove kempy. Ty bezi cely rok, takze je jedno, kterou rocni dobu prijedete, muzete se hned zapojit a jit si trouchu zabouchat. Jedna z mych srdcovek byl tehdy nove vybudovany Promthep Muay Thai naseho znameho Dannyho. Tam jsem se svym kumpanem Petrem byl hned nekolikrat a vazne mne mrzi, jak to s kempem dopadlo a proc jsem musel shanet v ramci Phuketu nove misto na trening. 

Jednou se ptam chlapka co nam zalejva travu, proc prikreslil tomu psovi oboci? Ze prej tak vypada veselejc. Nakonec umrel na rakovinu. Ten chlapek. Psa asi prejelo auto.

Danny byl asi nejpohodovejsi australan na ktereho jsme v okoli narazili, byl to desny prukopnik zdrave vyzivy a vybudoval jeden z nejnapaditejsich kempu na ostrove, jehoz koncept pak prebiralo vic a vic lidi okolo. Clovek si mohl nejen zaboxovat, pujcit triatlonove kolo, ale treba i prolejvat svoje telo nejakou zelenou hruzou na bazi Mung Beans a byt zdravy jako nikdy. Tenkrat vybudoval cely areal spolu se svou obchodni spolecnici Goong (protoze zadny farang nesmi vlastnit v Thailandu pudu), v kempu trenovalo vic a vic lidi, Danny investoval do arealu. 

Thajci jsou zvlastni lide, sice veri v Budhu, ale jejich vira se da shrnout do vety, jak mi prelozil jeden z mych znamych: "Budho, dej mi pul milionu, ja ti dam za to coconut." V zivote jsem nevidel lidi co tak vasnive vsazi. A to vsazi uplne na vsechno od boxu po soutez o zlateho slavika (zadny Kaja, oni si trenuji vlastni ptaky a v kleci je tahaji na pevecke souteze). Take jsem nevidel v zivote hrabivejsi lidi (korupce vsude a mistnacka Mafie to potvrzuje). Chapu, nez prisli a ostrov turiste, tak to byl samy rybar. A ono kdyz je clovek po generace rybarem, tak jeho mozek uplne hned nezacne chapat veci jako rozvahovka, ekonomicke planovani, a taky ostrov uplne neprodukoval moc laureatu na Nobelovu cenu.   

Jednoho dne, Dannymu Goong se svym hrabivym manzelem (policajtem) rekli, ze dohrano a cus, preved na nas vsechno a muzes v klidu odejet, nez bychom si te podali s nasema dalsima uplatnejma kumpanama. Long story short, Danny se chvili schovaval v BKK a nakonec se vratil zpet do Austrie. Soudy se snad jeste vlecou, ale aby neprevladal pocit zmaru, Goong a jeji hrabiva familie musela nakonec kemp prodat, protoze vetsina lidi, co jezdila do Promthepu, se tam tahle jen kvuli Dannymu, takze zvesela zkrachovali. 

Cely pribeh O Dannym a hrabive Goong. si muzete precist na jeho blogu. Ted neco z roku 2010.

Dannyho gym

Promthep z druhe strany

Zapad slunce z Promthempu

Thajci fotici zapad slunce

Trh aneb smlouvani za vsehno jen ne jidlo. Snad nekdy priste.

Piratska minulost.

V dnesni postmoderni dobe je vazne tezke zustat inkognito, ale i tak pravidelne pracuji s nekolika aliasy, abych si zivot trochu zjednodusil. V dobach, kdy jsem byval zatrestdoma pod Letnou, jsem zvolil taktne jmenovku na bytove dvere "Francis Drake" po slavnem piratu a obchodnikovi s otroky. To mi melo v dome plnem lidi duchodoveho veku zajistit anonymitu a nadeje, ze na mne nikdo nebude klepat, ze potrebuje naladit settopbox nebo zasroubovat zarovku. V dobe meho nastehovani jsem byl sousedem seznamen s domovnikem nevalne pameti pod mym civilnim jmenem. O nekolik mesicu pozdeji jsme se stretli ve vytahu:

Domovnik: Dobre odpoledne, vy jste z Cech?
Zatrestdoma: Dobre odpolednei Vam, proc se ptate?
Domovnik: Protoze mate na cizince skvely prizvuk.

sakra, svoji podobenku vedle pomniku Francise Draka jsem stacil asi smazat, za ta leta

tak aspon trochu toho Londynskeho kyce

O nekolik let pozdeji si stale vydrzuji Friendfaceovy profil pod svym piratskym aliasem, asi proto, ze nechci byt s nikym z kancelare tak moc duverny kamarad, si mne chce pridat neznamy americky veteran Wayne Drake. V poradku, rad si naopak pridam neznameho cloveka. Kdyz tu nahle v dobe meho socialnesitoveho mrtva..

diky! Treba zdedim podil na piratskem pokladu!

Srbsko I - Pljeskavice a unos

Kdysi mi nekdo moudry rekl, ze spravny post na blogu nema byt moc dlouhy, ma byt uderny a pokud je tam nejaka fotka, tak jedine dobre. Idealne nebudu ani pouzivat prava jmena, jsme na internetu, stejne o nic nejde. Zatrestdoma tedy vykopne Belehradem. Protoze je to mesto, kde bych si dokazal predstavit (pre/do/u)zit -nehodici se skrtnete a diky svemu zjevu zapadnu.

Poprve jsem Belehrad navstivil v dobe, kdy jeste fotoaparaty na mobilu nebyly k tomu, aby se ty fotky verejne ukazovaly. Intenzivni necele tri dny hrani si na turisty. Plni mladistveho elanu jsem v nasem Fantastic triu vyrazil s Pilotem mistnimi prezdivanym Srečko a Budhistou dobyt domov basketbaloveho Spartak Belehrad, Nikoly Tesly a asi jednoho z nejzdravejsih fastfoodu - pljeskavice.

Po druhem dni venovanemu pamatkam, ke kterym se pravdepodobne vratim pozdeji, bych nejradeji zacal varovanim. Nikdy se nepoustejte v pozdni nocni hodine sami s cizimi lidmi do reci na tema "Kluci, tady to stoji za houby, ja vas vezmu do mnohem lepsiho baru.." v podniku na kraji mesta, kde auto projede jednou za pul hodiny. Samozrejme, ze jsme sli. Prostredkem ulice doufaje, ze tim zastavime projizdejici taxi. Nas novy ne-znamy, nas ubezpecoval, jak to na novem miste bude skvele. Neusli jsme ani kilometr a uz se blizilo auto, ktere na nas blikalo a troubilo. Majitel baru pro nas prijel ve svem Toyota Rav4 a jeste po ceste zpet na nas polosrbsky hrmelo, ze jsme uplni blazni, ze se uz takhle nekolik lidi ztratilo a ze za to pravdepodobne muze nas novy kamarad. Inu, i tak se daji udrzet hoste. Takze jsme popili..

Nasledoval posledni den naseho pobytu. Od rana prselo, ale to nasi kocovine a nedostatku spanku nevadilo. Rekl bych, ze neni nic, co by nevylecila pljeskavice sa ajvarom a pivo Jelen. Kdo mne zna, tak musi tusit, ze je tomu uz hodne davno, protoze pivo uz nepiju. Na rozloucenou jsme jeste naposled vyrazili na kalemagdanskou pevnost plnou stare valecne techniky.

Nevim, co se v kazdem probere, kdyz uvidi tanky a dela, ma teorie je neco o overkompenzovani, ale nas Pilot se rozhodl, ze vyleze na tank. Respektive na jeho kanon.

foto naseho bohatyra, ktery se po letech vratil na misto cinu a postavil se vlastnimu strachu

Dame si takovy maly kviz, co se stane, kdyz navlhne pancir? Ano, klouze. No a kdyz smichame namokly pancir, cloveka bez zabran, pivo Jelen a nepovedeny seskok dolu, vyjde nam sestinasobna zlomenina kotniku. Musim uznat tehdejsi kreativitu Pilota, kdy tenkrat bez jakehokoli rentgenu autodiagnostikoval pouhy vyron, na ktery pomuze masticka, obinadlo a dalsi Jelen. Pravda, ze cesta dalsich 16 hodin ve vlaku, lekarske vysetreni bez dokladu, ktere jsem mu nedopatrenim i s celou penezenkou zapomnel vratit a 6 tydnu operaci a rekonvalescence, nebyla pro nej uz tak usmevna, ale i tak se po letech vratil znovu usednout na tank a postavit se svemu strachu.

tady jsem byl

tady jsem taky byl (posta)

a tady taky (chtel koupit nejakou tu pravoslavnou ikonu)